Moje filozofování

Zpět na seznam příspěvků

Neforemná (úchyl by řekl amorfní) obloha k prasknutí přeplněná těžkými šedými mračny se mi zavrtává do hlavy tam, kde se potkává šev šípový s … jak se řekne česky suttura coronalis? … no tak tam. A tak mě napadá

  • buď se zblázním ze školy
  • nebo ji dodělám a zblázním se z té práce
  • nebo se na tu školu vy**ru a se šrámy (ale živý) z toho vyváznu
  • nebo mě vyrazí, zahořknu a budu obviňovat celý svět a za rok pudu jinam

Když jsme u toho uvažování, tak mám svou teorii o jednotlivých fázích před zkouškou. Na mě funguje 100% a na některých taky. Jak to máte vy? Svěřte se v komentářích ;-)

  1. nahlédnutí do otázek – zhnusení, odklad na pár dnů
  2. příprava na učení (vše jen neučit se)
  3. uvědomnění si, že příprava byla zbytečná
  4. první deprese
  5. učení se
  6. po prvním dnu, kdy ste nestihli ani polovinu denní porce přichází druhá deprese
  7. fáze překonávání zhnusení z dalšího učení + přemýšlení co budete dělat až vás vyhodí
  8. fáze „améérika“, no stress… přečtu to a uvidím
  9. vychladnutí + učení
  10. dva dny před zkouškou – zmatek!!! totální nestíhačka, fofry
  11. den před zkouškou už se to nesnažíte ani dohnat