Můj mikrobiologický boj

Zpět na seznam příspěvků

Tak sem si zase jednou řekl, proč bych se s vámi nepodělil o průběh mého zkouškového. Když už tu chodíte, tak ať máte alespoň co číst žejo. A proto pro budoucí generace třeťáků zaznamenám své chyby a poznatky při učení se mikrobiologie. Snad vám to, drazí kolegové, pomůže. Tohle je průřez mým bojem s dosud nejtěžším předmětem s jakým sem se na té škole setkal.

Den první: Uklidil jsem si. Nešlo se mi totiž vůbec začít učit snad pro vědomí, že se celý měsíc nezastavím. Proč jsem si uklidil? Protože jsem to nikdy před zkouškou nezkusil (jsem chronický bordelmajstr – i přítelkyně rezignovala na úklid mojeho kutlochu) a řekl jsem si, že se bordel v pokoji rovná bordel v hlavě. Zadruhé jsem si udělal tabulku se zbývajícími dny do zkoušky. Vymyslel jsem to tak: První den zchramstnu skripta z prváku. Pro základní přehled. Potom mám 11 dní na bakteriologii, virologii, parazitologii a mykologii. Chtěl bych si nejdřív daný kousek přečíst důkladně ve Votavovi a potom si ho projet ve vypracovaných otázkách, ze kterých se to budu učit nazpaměť. Votava by mi měl posloužit jako lepidlo mezi jednotlivými fakty a vypracované otázky jako přehledný zdroj pro naučení se těch fakt. Potom mám týden na obecnou část včetně antibiotik. Ten týden potom už budu opakovat jen z vypracovaných otázek a tři dny před zkouškou budu opakovat antibiotika a učit se skripta na praktickou. Vím jaké to je nedodržovat plán a tak se ho budu chtít striktně držet i když jsem si naplánoval tempo, že by z toho jeden zvracel učebnice. Přidávám fotku toho, co mi na měsíc bude vyplňovat život. Barvičky jsou základ, kofein nezbytný, pivo žádané a ginko bilobu mi koupila spolu s bylinkovým čajem moje slečna na prokrvení mozku.

Den třetí To se snad nedá naučit. Hnusné informace v odporném množství. Důkladné čtení nepomáhá, to se chce rovnou učit nazpamět. Ze čtení si nejde v tomto případě zapamatovat nic, protože v tom nevidím žádné logické můstky mezi jednotlivými informacemi. Zkusím překopat plán, přece jenom jsem pořád na začátku. Naučím se nejdřív obecku, aby mi alespoň něco potom v té speciální části dávalo (snad!) smysl. Zatím se pořád peru s motivací, protože ty informace, co se máme učit snad nemusí umět ani klinický mikrobiolog, nevím, k čemu by mu to bylo! Musím nastartovat moje choutky intelektuálně se šťárat v té hromadě písmenek, co mi nedávají zatím smysl!

Po týdnu Jsem v řiti. Po týdnu učení jsem se naučil deset, ano 10 otázek z obecky. Mám k tomu neskutečný odpor! Rád se naučím antibiotika a jak se odebírají vzorky na mikrobiologické vyšetření a jaké má jaká infekční nemoc příznaky. Ale nechtějte po mě věci jako kdo má kolik bičíků, jestli má ta malá mrška katalázu a že neštěpí ureu nebo že je v serotypech 4, 9 a 16. Kdo to bude do háje krom mikrobiologů potřebovat? A kolik lidí chce být mikrobiologem? Kdyby se našel absolvent LF UP co chce být mikrobiolog, jen jediný za deset let, tak si potřu ksich pseudomonádou a do žíly píchnu volnou koagulázu. Nejraději bych se na to demonstrativně vykašlal a na zkoušku bych si šel sednout v saku a červených slipech (a to slipy nenosím!!!). A nejhorší na tom je, že je to všechno moje vina. Né těch, co jsou na tom našem ústavu mikrobiologie. Já jsem ten nejzápornější člen rovnice a je mi ze sebe hodně smutno. Zatím to vidím na letní repete :-(

Po dvou týdnech Ze začátku jsem si důležitě uklidil, abych tu teď měl bordel jak ve sněmovně. Tak dva týdny jsem úspěšně proflinkal a zbyly mi poslední dva. Dobrá zpráva je, že jsem se s tím předmětem konečně vnitřně vyrovnal. Tak se můžu začít učit. Hehe, ale že mi toho času moc nezbylo co? No zas jsem musel překopat taktiku, toš: Na ATB 2 dny, na speciální bakteriologii dny 3 (spolužák mi poslal svoje vypracované otázky, ze kterých to stihnu – není tam sice všecko ale na to všem kašlu). Na virologii, parazitologii a mykologii mám dokupy taky tři dny a taky se to budu učit jen z vypracovaných otázek. S tím, že druhý den dopoledne budu opakovat co sem se naučil jak v té bakteriole, tak v tomhle. Pak mám tři dny na obecku (zas vypracované otázky) a tři dny na praktickou + opakování ATB. Tak, přiznávám, že je to „krapet“ svinské tempo, ale za blbost se platí.

Ach… Všechny ty bakterie se mi neskutečně pletou. A to jsem v polovině. Parazity, houby ani viry jsem ještě ani neviděl a to mám týden a něco před zkouškou. Začínám se vnitřně smiřovat, že vyletím. Viděl jsem se před pár dny s přítelkyní a ta mi řekla, že jestli se neumím naučit na zkoušku, tak že asi nemám na medicíně co dělat. A od té doby to slyším v uších pořád. Co když má pravdu? Na tu zkoušku se mi nechce. Fakt ne. Nejraději bych se teď na měsíc zahrabal pod deku a jen ležel, nemyslel na nic a nědělal nic. Nic mě v životě nedonutilo připadat si jako idiot tak jako medicína. A jak kolem sebe vidím ty ostatní hloupé lidi (a hloupější než já, ano), co je potkávám dnes a denně na ulici tak si říkám, že to mají moc fajn. Oni ani neví, co všecko neví. No já to vidím každý den v otázkách před sebou. Drtí mě to, opravdu jo.

Tři dny do zkoušky Zmar. A řekl jsem si, že tu hodím foto, jak vypadá můj stůl teď, když už jsem se podělil i s tím uklizeným. On ten stůl odráží i to, co se zrovna děje v mojí hlavě :-) 

Jak to dopadlo Test jsem napsal výborně, na praktické si pochvalovali, ale jakmile jsem viděl otázky, co jsem si vytáhnul na ústní, tak jsem je zase položil. (Hned ne, samozřejmě, snažil jsem si na něco vzpoměnout). Ale nemělo to smysl, vážně ne, jenom bych zkoušejícímu zvednul žluč a proč znepříjemňovat někomu jinému den mojí neschopností?

V létě mě teda čeká trojboj patola – patfyz – mikra.

Jenommedik